Univerzita Palackého Olomouc

Česká společnost nukleární medicíny

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Klinika nukleární medicíny LF a FN Olomouc

Česká společnost nukleární medicíny

Univerzita Palackého Olomouc
 | Obsah |  | Test | | Nápověda |  | NM v onkologii |   | NM a záněty | 

 Zvolené kapitoly :
  II. Nukleární medicína v detekci zánětů >>
  5. Značené protilátky >>
  5.1. Antigranulocytární monoklonální protilátky značené 99mTc (99mTc-antigranulocytární MAb) "leukocyty značené in vivo" >>
 5.1. Antigranulocytární monoklonální protilátky značené 99mTc (99mTc-antigranulocytární MAb) "leukocyty značené in vivo" 

Farmakinetika 99mTc-antigranulocytárních MAb
Radiofarmakon aplikujeme při tomto vyšetření intravenózně a k vazbě radionuklidem značených antigranulocytárních protilátek na leukocyty dochází přímo v organismu vyšetřované osoby - tuto metodu lze proto také označit jako ?značení leukocytů in vivo?. Preparát se navazuje nejen na cirkulující leukocyty a leukocyty již kumulované v zánětlivém ložisku, ale také na vytvářející se krevní elementy v kostní dřeni. Charakteristické pro tento typ vyšetření je proto velmi kvalitní zobrazení kostní dřeně.
Ve srovnání se značením leukocytů in vivo je výhodou skutečnost, že metoda nevyžaduje speciální laboratorní vybavení potřebné pro práci s krevními elementy, nevýhodou je relativně vyšší finanční náročnost metody.
Příčinou možné odlišnosti zobrazení zánětů po aplikaci leukocytů značených in vitro a tímto postupem je skutečnost, že část protilátek obíhá v plazmě v nenavázané formě i v odstupu několika hodin od aplikace a je tedy schopna nespecifického průniku do oblasti s poruchou endoteliální membrány kapilár. Může tedy dojít k hromadění farmaka i v zánětech bez kumulace leukocytů.
Za příčinu zobrazení ložiska zánětu je tedy možno považovat nejen migraci označených leukocytů pod vlivem chemotaxe, ale i nespecifickou kumulaci volných cirkulujících protilátek, tzn. kumulaci v místech s prostou poruchou endoteliální membrány. Vzhledem k této skutečnosti je nutno mít při interpretaci nálezu na zřeteli možnost, že radiofarmakon se vychytává i mimo oblast s hromaděním leukocytů. Falešně pozitivní nálezy mohou způsobit hematomy, kontuze, aseptické záněty, rány po operaci. Na pozdních scintigramech za 24 hodin od aplikace je někdy zřejmá chabá přirozená depozice radiofarmaka ve vzestupném tračníku a céku.
Obecnou nevýhodou radioimunoscintigrafie je možnost indukce tvorby protilátek proti myšímu antigenu HAMA (viz radioimunoscintigrafie v detekci tumorů) - při podání méně než 0,5mg MAb je však riziko vzniku této komplikace nízké. Dále se pravděpodobnost indukce HAMA protilátek snižuje při použití preparátů tvořených fragmenty monoklonálních antigranulocytárních protilátek.


Metodika provedení
Metodika vyšetření
Při vyšetření se provádí celotělová scintigrafie a SPECT za 4-6 hodin od aplikace, většinou se doplouje i cíleně zaměřená scintigrafie za 24 hodin od podání preparátu.


Indikace
Za vhodné indikace scintigrafie 99mTc-antigranulocytárními MAb jsou považovány:
  • abdominální zánětlivá ložiska a abscesy (viz obr.)
  • horečka neznámé původu
  • osteomyelitis v periferním skeletu
  • záněty vaskulárních štěpů
  • endokarditis
  • chronická zánětlivá střevní onemocnění (CIBD) - M. Crohn a ulcerózní kolitida




    Scintigrafie 99mTc- antigranulocytárními monoklonálními protilátkami u pacienta s 3 zánětlivými ložisky ve střevech - léze se sekundárním bakteriálním infektem vzniklé na podkladě primárního TBC procesu.






    Scintigrafie 99mTc-antigranulocytárními protilátkami u pacienta s M. Crohn - difúzní postižení tlustého střeva.






    Scintigrafie 99mTc-antigranulocytárními protilátkami u pacienta s M. Crohn - difúzní postižení tlustého střeva.


    Obdobně jako při scintigrafii in vitro značenými leukocyty i při radioimunoscintigrafické detekci osteomyelitidy může být u části pacientů obtížné odlišit přirozeně zobrazenou kostní dřeo a skutečné ložisko osteomyelitidy v periferním skeletu. I v tomto případě je možno tento problém vyřešit srovnáním podezřelé oblasti na časném a pozdním scintigramu, kdy v případě zánětu je zřejmý trend k nárůstu aktivity radiofarmaka v patologickém ložisku. Druhou možností je srovnání scintigramu zobrazujícího rozložení antigranulocytárních protilátek se scintigramem po aplikaci 99mTc-koloidu, který zobrazí pouze kostní dřeo.



  • Kolektiv autorů:MUDr. Pavel Koranda PhD.,Doc. MUDr. Miroslav Mysliveček PhD.

    Technická podpora:RNDr. Jiří Lukes