4.1.2. Leukocyty značené pomocí 111In-oxinu |
|
|
111In má z fyzikálního hlediska obdobné nevýhody jako 67Ga. 111In je také cyklotronový produkt s delším fyzikálním poločasem přeměny (67 hodin). Jeho atomová přeměna je spojena s emisí gama záření o energiích 173 a 247 keV, a proto i v tomto případě je nutno při scintigrafii použít kolimátor pro střední energie. Radiační zátěž (15 mSv/25 MBq 111In-WBC) je i v tomto případě vyšší než při vyšetření preparáty značenými 99mTc.
Farmakokinetika 111In oxin-WBC Významnou výhodou je skutečnost, že na rozdíl od 99mTc-HMPAO je vazba 111In oxinu na leukocyty stabilní, a proto nedochází během vyšetření k významnější rušivé exkreci radionuklidu do střev a nedochází ani k jeho vylučování ledvinami do moči. Preparát také nevykazuje kumulaci v hojících se ranách. Jediným významným mechanismem, který rozhoduje o rozložení radiofarmaka v organismu, je tedy migrace leukocytů pod vlivem chemotaktických stimulů a přirozenou fyziologickou kumulaci radiofarmaka zjišťujeme pouze ve slezině, v kostní dřeni a v játrech.
|
Indikace |
Z výše uvedených faktů vyplývá, že při dostupnosti 99mTc značených WBC jsou dobrými indikacemi 111In oxin-WBC scintigrafie pouze stavy se zvýšeným podezřením na zánět v oblastech, ve kterých se přirozeně kumulují ostatní radiofarmaka používaná k detekci zánětů:
- záněty ledvin, močového měchýře a malé pánve
- záněty žlučníku
- chronická zánětlivá střevní onemocnění (CIBD) - M. Crohn a ulcerózní kolitida
|
|