 6.3. Nádory nejčastěji diagnostikované pomocí PET |
|
|
Maligní lymfomy
PET se využívá v rutinní klinické praxi v diagnostice Hodgkinovy nemoci i nehodgkinských lymfomů (NHL). Přínosná je zejména ve stanovení stadia u obou typů maligních lymfomů a v kontrole terapeutického efektu. Ve srovnání s CT nebo MRI je senzitivita PET při zjišťování stadia onemocnění asi o 10 % vyšší (85 % až 90 %). PET je velmi senzitivní vyšetření v detekci extranodálních lézí (až 100 % - senzitivita CT je okolo 65 %). Dále se PET využívá při detekci viabilních lymfomů po chemoterapii, kdy je zjištěna při CT reziduální léze. Podle výsledku CT vyšetření nelze obvykle rozhodnout, zda je v této lézi viabilní nádorová tkáo, PET však tuto informaci podá se senzitivitou až 90 %.
Málo zkušeností je s využitím PET při diagnostice low-grade NHL.
Karcinom plic
V diagnostice plicních karcinomů hraje PET důležitou roli zejména v diferenciální diagnostice benigních a maligních plicních uzlů (senzitivita 96 %), v detekci metastáz do regionálních lymfatických uzlin (senzitivita 94 %), v detekci vzdálených metastáz (senzitivita 99 %) a recidivy nádoru, kde napomáhá především v odlišení nádoru od jizvy po léčbě (senzitivita 90 %).
 |
| 18F-FDG PET scan u pacienta s karcinomem pravé plíce metastazujícím do uzlin hilových a paratracheálních (PET centrum Nemocnice Na Homolce, Praha). |
Maligní melanom
U tohoto nádoru PET přispívá v detekci metastáz v regionálních lymfatických uzlinách a metastáz vzdálených. Akumulace FDG ve tkání maligních melanomů je velmi vysoká. Senzitivita PET v detekci metastáz je okolo 85 %, senzitivita CT je pouze okolo 55 %.
Karcinom prsu
Zde může hrát PET roli v diferenciální diagnostice mamograficky neurčitých lézí. Může odlišit maligní léze od benigních (senzitivita 90 % až 100 %). Dále je PET užitečná v detekci metastáz v regionálních uzlinách i vzdálených metastáz.
Diferencovaný karcinom štítné žlázy
U některých pacientů s metastázami diferencovaného karcinomu štítné žlázy (tj. folikulárního nebo papilárního karcinomu) dochází k jejich dediferenciaci s následnou ztrátou schopnosti akumulovat radiojód, zatímco je zachována syntéza tyreoglobulinu. Detekce takovýchto metastáz celotělovou scintigrafií pomocí 131I není možná a na jejich přítomnost ukazuje pouze elevace hladiny nádorového markeru tyreoglobulinu v séru. Prognóza pacientů s dediferenciací karcinomu štítné žlázy je nepříznivá. PET pomocí 18F-FDG má v detekci takovýchto metastáz senzitivitu okolo 94 % a specificitu 95 %.
Gastrointestinální nádory
- karcinom jícnu
Podobně jako jiné maligní epiteliální nádory má i karcinom jícnu vysokou utilizaci glukózy a vykazuje tedy vysokou akumulaci FDG. PET je u tohoto karcinomu využívána zejména ke stanovení jeho stadia ("staging"); zvláště k posouzení generalizace do vzdálenějších lymfatických uzlin a vzdálených metastáz (odlišení metastáz v regionálních uzlinách je pomocí PET obtížné, protože uzliny jsou lokalizovány velmi blízko primárního nádoru, který má rovněž vysokou akumulaci FDG).
- karcinom pankreatu
V diagnostice pankreatických lézí má FDG-PET největší význam pro odlišení chronického zánětlivého procesu pankreatu od maligního nádoru (senzitivita okolo 92 %). Významnou roli může PET sehrát rovněž v detekci relapsu nádoru.
- kolorektální karcinom
Využití FDG-PET spočívá v monitorování efektu terapie a relapsu nádoru ("restaging").
Karcinomy hlavy a krku
PET může velmi přesně detekovat diseminaci nádoru do regionálních lymfatických uzlin (tzv. N-staging) - senzitivita až 100 %. Ve srovnání s konvenčními zobrazovacími metodami, jako jsou CT a MRI, je mnohem přesnější. Podobně je PET užitečná v detekci recidivy nádoru po léčbě.
Nádory mozku
V diagnostice mozkových nádorů je PET využívána v následujících indikacích:
odlišení recidivy a pooperační/postradiační jizvy u "high-grade" gliomů
posouzení stupně malignity
detekce reziduální nádorové masy po operaci
lokalizace nádoru před biopsií
odlišení mozkových lymfomů od toxoplazmózy
Karcinom neznámého původu
Karcinom neznámého původu je relativně častým klinickým stavem (asi 5 % v diagnostice karcinomů). Prognóza je obvykle velmi nepříznivá s průměrnou dobou přežití pouze 4 až 8 měsíců. Cílem terapie je v těchto případech většinou pouhá paliace. Hlavními terapeutickými modalitami bývá chemoterapie a radioterapie. Pomocí PET lze detekovat primární karcinom asi v 50 ? 80 %, regionální uzlinové metastázy asi v 80 % a vzdálené metastázy v 90 % případů.
|
|
Zvolené kapitoly :