 4. Leukocyty značené radionuklidy |
|
|
K detekci ložisek bakteriálních zánětů se často úspěšně využívají značené leukocyty. Při těchto vyšetřeních prokazujeme koncentraci leukocytů v zánětlivém ložisku. Předpokladem úspěšného vyšetření je udržení viability leukocytů, což současně vede k tomu, že tyto krvinky zpětně migrují do kostní dřeně, která se tak stává orgánem jejich výrazné přirozené kumulace.
Vzhledem k této skutečnosti může být u části pacientů obtížné odlišit přirozeně zobrazenou kostní dřeo a ložisko osteomyelitidy v periferním skeletu. Tento problém je možno vyřešit srovnáním podezřelé oblasti na časném a pozdním scintigramu, kdy v případě zánětu je zřejmý trend k nárůstu aktivity radiofarmaka v ložisku.
Jinou možností k vyřešení uvedené diagnostické nejednoznačnosti je srovnání scintigramu zobrazujícího rozložení značených leukocytů se scintigramem po aplikaci 99mTc-koloidu, který zobrazí pouze kostní dřeo. Pro přítomnost osteomyelitidy svědčí ložisko kumulace značených leukocytů v oblasti bez depozice koloidu.
V oblasti páteře s velmi výraznou přirozenou koncentrací značených leukocytů se osteomyelitické ložisko zobrazí ve velké většině případů pouze jako defekt v depozici radiofarmaka. Tento nález je nespecifický, protože se obdobně zobrazují i tumory a stavy po kompresi obratlů, a proto při pátrání po osteomyelitickém ložisku v páteři by mělo být upřednostněno vyšetření magnetickou rezonancí před scintigrafií.
|
|
Zvolené kapitoly :