 1. Úvod |
|
|
Nástup nových zobrazovacích modalit (ultrazvuku, výpočetní tomografie, magnetické rezonance), moderních endoskopických metod, cytologické diagnostiky a detekce nádorových markerů poněkud změnil roli nukleární medicíny v onkologii, ale tato přesto zaznamenala v posledním období rychlý vývoj. Základem tohoto pokroku je několik faktorů:
a. Rozvoj nukleárně medicínské zobrazovací techniky
- vývoj digitálních scintilačních kamer s lepší prostorovou rozlišovací schopností
- možnost celotělových vyšetření s výhodou vizualizace nádorů a jejich metastáz bez ohledu na jejich lokalizaci během jediného vyšetření
- tomografické zobrazení SPECT přinášející vyšší kontrast obrazu
- trojrozměrná prezentace scintigramů
- tomografické zobrazení PET umožoující vizualizaci odlišného metabolismu některých radiofarmak v nádorech
b. Rozvoj nových moderních radiofarmak, umožoujících přechod od nespecifických k vysoce specifickým, kdy se radioaktivní indikátor hromadí v nádorové tkáni ve vyšší koncentraci než v okolní tkáni. Tato radiofarmaka využívají různých metabolických a biologických vlastností individuálních nádorů.
c. Ohnisko zájmu klinických onkologů se posunulo od pouhé detekce nádorů ke zjištění jejich charakteristiky. Zatímco cílem radiodiagnostických zobrazovacích technik jsou převážně morfologické (anatomické) informace o nádorech, nukleární medicína poskytuje především funkční charakteristiky. Radiodiagnostické a nukleárně medicínské metody zde přitom nejsou v konkurenčním vztahu, ale naopak jsou vzájemně komplementární.
|
|
Zvolené kapitoly :