Univerzita Palackého Olomouc

Česká společnost nukleární medicíny
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
Klinika nukleární medicíny LF a FN Olomouc
Nukleární medicína v dg. onemocnění skeletu

Česká společnost nukleární medicíny

Univerzita Palackého Olomouc
 | Obsah |  | Test | | Nápověda |  | Scintigrafie skeletu |   | NM v endokrinologii | 

 Zvolené kapitoly :
  I. Scintigrafie skeletu >>
  I.4. Indikace k vyšetření >>
  I.4.2. Osteomyelitida a artritida >>
 I.4.2. Osteomyelitida a artritida 

Osteomyelitida
Infekční zánět kosti - osteomyelitis - patří mezi obávaná onemocnění, a to jak svým průběhem, tak i možnými komplikacemi. U malých dětí dominuje hematogenni osteomyelitida, ostatní typy osteomyelitidy (přestup z jiného infekčního ložiska v okolí nebo zavlečení mikrobů při traumatu či operaci) se vyskytuje spíše ve starších věkových skupinách.

Podmínkou pro vznik hematogenní osteomyelitidy je bakteriémie, k usazení bakterií dochází nejčastěji v metafýze dlouhé kosti, kde je obleněný krevní průtok na venózní straně kliček. Vlivem zánětlivé exudace a zvýšeného tlaku dochází k rozšiřování infekce na okolní kost. Fýza je relativně dobrá bariéra proti šíření infekce a proto hnisavé hmoty expandují do dřeňové dutiny a pod periost, vytváří se subperiostální absces. V pokročilých stádiích periost praská a hnis se dostává do měkkých tkání. U kyčle je metafýza uložena intraartikulárně a může se vyvinout hnisavá artritida (viz. obr. 5).




 
Obr.5. Septická artritida kyčelního kloubu u 12letého chlapce, pravděpodobně jako komplikace hematogenní osteomyelitidy. 3-fázové vyšetření skeletu, vlevo blood pool fáze, vpravo pozdní sken.


Diagnostika může být obtížná. Projevy septikemie (horečka, třesavka, atd.) nemusí být u novorozenců plně vyjádřeny. Končetiny jsou obvykle v antalgické poloze, oblast je teplejší, oteklá, palpačně citlivá. Diferenciálně diagnosticky je nutno pomýšlet i na revmatoidní artritidu, akutní leukémii a maligní tumory. RTG snímek na začátku onemocnění nebývá přínosný, kostní změny je možno očekávat se zpožděním 7 - 12 dnů.

Pro stanovení diagnózy je proto zpočátku přínosnější 3-fázová scintigrafie skeletu: v typickém případě bývá již 24 - 72 hod po vzniku obtíží zobrazeno v postižené oblasti zvýšené vychytávání radiofarmaka ve všech fázích vyšetření. Vyšetření je nespecifické (diagnostická přesnost se udává na 90%), ale v případě nezřetelných klinických známek poměrně přesně lokalizuje oblast postižení.

Změny na kosti, otok dřeně a subperiostální absces jsou již časně zřetelné na magnetické rezonanci. U dětí se však provádí v celkové anestezii, což je zvláště u novorozenců v těžkém stavu obtížné.

Scintigrafie zánětu (67Ga-citrát, 111In- nebo 99mTc-HMPAO značené autologní leukocyty, 99mTc-antigranulocytární protilátky resp. jejich fragmenty) se u akutní osteomylitidy vzhledem k časovému faktoru příliš neuplatňuje.

Artritida
Může mít různé formy a příčiny:
- septická artritida (např. u kyčelního kloubu jako komplikace hematogenní osteomyelitidy - viz. obr.?, nebo zavlečením mikrobů při traumatu či operaci)
- revmatoidní artritida
- paraneoplastická artritida
- při dekompenzované osteoarthróze
- sacroileitida atd.

Na možnou přítomnost osteoartritických změn je nutné pomýšlet při interpretaci kostního skenu (např. u pacientů odeslaných k vyloučení metastatckého procesu).




Kolektiv autorů:MUDr. Pavel Koranda PhD.,MUDr. Milan Kamínek PhD.,Doc. MUDr. Miroslav Mysliveček PhD.

Technická podpora:RNDr. Jiří Lukes