I.2. Radiofarmaka |
|
|
Moderní éra zobrazování skeletu byla zahájena v 70tých letech zavedením 99mTc značených polyfosfátových komplexů, charakterizované P-O-P vazbou (pyrofosfát). V současné době jsou nejpoužívanějšími radiofarmaky difosfonáty, charakterizované organickou P-C-P strukturou (MDP, HDP, HEDP aj.). Výhodou difosfonátů je, že jsou odolnější na působení fosfatáz. Místo jejich vazby v kostní tkáni není přesně objasněno, z velké části se asi váží na minerální složku - na povrch hydroxyapatitových krystalů chemiresorpcí, vazba na organickou matrix je podstatně menší.
Intenzita tohoto procesu závisí na: 1) nabídce, tedy regionálním průtoku krve, 2) osteoblastické aktivitě kosti, která ovlivňuje tvorbu a růst hydroxyapatitových krystalů.
|
|