Perfuzi myokardu lze zjiš?ovat i pomocí pozitronové emisní tomografii (PET), největší klinický přínos PET má však vyšetřování metabolismu glukózy 18F značenou fluorodeoxyglukozou (FDG).
Hlavním zdrojem energie myokardu jsou za normálních podmínek mastné kyseliny, při závažnější ischemii anaerobní glykolýza. Při chronické závažné hypoperfuzi může nastat stav tzv. "hibernace myokardu" - myokard nebude schopen vykonávat svou funkci (snížení až vymizení kontraktility) a bude zachován pouze bazální metabolismus zajiš?ující nejnutnější buněčné pochody. Pomocí FDG je možno posoudit tento bazální metabolismus a tím i viabilitu myokardu - ischemický, ale viabilní myokard se zobrazuje jako tzv. "perfuzně-metabolický mismatch". Metabolismus FDG nelze zkoumat odděleně bez znalosti perfuze myokardu, proto metodu uvádíme společně s perfuzní scintigrafii. Princip detekce pozitronového záření je uveden na obrázku 5.
|