Dynamická scintigrafie polykacího aktu poskytuje nejen vizuální, ale i kvantitativní informace o průběhu transportu sousta tekutiny nebo polotuhé potravy jícnem.

Roztok nevstřebatelného radiofarmaka 99mTc-koloid nebo 99mTc-DTPA.

Vyšetření se provádí nalačno a pacient nemá v předcházejících 4 hodinách kouřit. Při diagnostické scintigrafii je nutno také vysadit terapii ovlivňující motilitu jícnu, při vyšetření hodnotícím efekt této léčby se léky nevysazují.

Scintigrafická studie se provádí v poloze vleže, aby byl takto eliminován vliv gravitace na průchod sousta jícnem.
Správné provedení vyšetření vyžaduje spolupráci pacienta. Nemocný je proto nejdříve poučen o průběhu vyšetření - je instruován, že po ulehnutí na vyšetřovací stůl má sousto polknout najednou a jeho eventuální zbytek v ústech má spolknout až po ukončení studie. K ověření dobré koordinace průběhu celého vyšetření, pacient nejdříve polkne tekutinu bez radiofarmaka.
Tímto způsobem se zabezpečí nejen to, že vyšetření bude provedeno technicky správně a pacient se případně zevně nezkontaminuje radiofarmakem, ale že vlastní vyšetření bude provedeno za standardních podmínek, kdy již svalstvo jícnu nebude ovlivněno inaktivitou při dlouhodobém lačnění.
Při vlastním vyšetření pacient polyká jednotlivá sousta vodného roztoku nevstřebatelného radiofarmaka, kterým je 99mTc-koloid nebo 99mTc-DTPA, o objemu 15 ml. Současně s polknutím tohoto sousta je zahajován záznam studie v režimu dynamické scintigrafie s frekvencí 2 až 4 scintigramy za vteřinu při celkové době záznamu 1 minut. U každého pacienta se většinou sleduje pomocí samostatných studií průběh 2 až 3 polykacích aktů, aby se omezil vliv variability průběhu jednotlivých pasáží sousta jícnem.

V současné době je dominantním vyšetřením poruch motility jícnu endoskopie s manometrií. Scintigrafie jako neinvazivní vyšetření s poměrně nízkou radiační zátěží umožňuje přesněji vybrat pacienty, u nichž je vyšetření jícnovou manometrií nutno provést. Je ji také možno použít pro sledování vývoje již diagnostikované poruchy polykacího aktu nebo ke sledování efektu terapie.
Dle literárních údajů kombinace manometrie a radionuklidové studie také zachytí vyšší počet motorických poruch jícnu než použití pouze jedné z těchto metod.

Základem hodnocení je vizuální posouzení jednotlivých sérií scintigramů (obr. 1a). Následně se pomocí četnostních křivek posuzuje rychlost průchodu sousta horní, střední a dolní třetinou jícnu (obr. 1b). Nejvýznamnějším parametrem je však celkový čas tranzitu sousta jícnem - ve zdravé populaci je tento čas v rozmezí od 5 do l5 s, s mediánem 7,3 s a 95. percentilou 11 s.

obr. 1a. Dynamická scintigrafie polykacího aktu při achalasii - na jednotlivých scintigramech je zřetelná perzistence radiofarmaka v jícnu

obr. 1b. Dynamická scintigrafie polykacího aktu při achalasii - na četnostních křivkách je zřetelný retrográdní posun sousta v jícnu

obr. 1c. Dynamická scintigrafie polykacího aktu při achalasii - na kondenzovaném obraze je zřetelný patologický průběh polykacího aktum fragmentace sousta a retrográdní posun

obr. 1d. Dynamická scintigrafie jícnu při bronchoesofageální píštělí nedetekované endoskopicky ani kontrastním Rtg vyšetřením - dynamická scintigrafie

obr. 1e. Dynamická scintigrafie jícnu při bronchoesofageální píštělí nedetekované endoskopicky ani kontrastním Rtg vyšetřením tentýž pacient: scintigramy z 2. a 20. minuty vyšetření - zřetelný průnik radiofarmaka z jicnu do bronchů